LETNÍ ŠKOLA pro 6. třídy ve Smržovce (jazykový tábor)

Od 22. do 29. června 2019  se 29 dětí českých škol 6. tříd zůčastnilo letní školy ve Smržovce. Letní škola pro naše šestáky zaměřená je na vzdělávání českeho jazyka v interakci ze domácími žáky. Učitelky které jely z dětmi: Vlatka Milićová Janotová ( vedoucí ), Tanja Koči Valdgoni a Iveta Vranjićová.

Cestou do Smržovky navštěvily jsme Zeměráj, zažitkový park na pomezí středních a jižních Čech, nedaleko Orlíku nad Vltavou ve městě  Kovářov. Tam jsme uviděly oživený archeopark vesnice raného středověku,  užily kilometr dlouhou přírodní stezku naboso, archeologické a paleontologické naleziště, velké dřevěné bludiště, různe dřevěné hlavolami a ještě hodně zajimavích věci. Na stezku naboso si budeme ještě dlouho vzpomínat, bila to nádhera.

Škola kterou děti návštivily první čtiři dny svého pobytu v ČR byla Základní škola pro tělesně postižené v Liberci. Našim domácim byly učitel  Tomáš Šantroch a jeho třída osmáku. Naše děti měly příležitost seznámit se s žáky teto školy který s náma pak bily celou dobu na výuce a na výletech. Byly to Krystyna, Honza, Martina, Michal a mnozí druhý.  Ve škole jsme mohli vidět jaké různé pomůcky se používají v práci s tělesně postiženými dětmi a bylo jím umožněno si je taky vyzkoušet. Uviděly jsme učebny pro muzikoterapii pro slepe, hluchě apod. Na takových dilnách je základ ocítit vibrace. Vyzkoušely jsme si postel ktera má pod sebou dráty jako harfa, a když se na ně hraje celé tělo cití vibrace.

Třetí den, v úterý  jsme se seznámili z městem Liberec. Žaci měli, mezi ostatním, na hlavném náměsti vyhledat zajímavosti o Liberci, získat razítko z informačního centra a pořídit originální skupinovou fotku s obyvatelem Liberce. Pozděj jsme si zahráli florbál a vyzkoušeli své schopnosti v lukostřelbě. Taky jsme si  mohli vyzkoušet jak se hendikepovaným lidem jezdí na handbikeu. Odpoledne jsme návštivili botanickou a zologickou zahradu v Liberci, při čemž děti dostali pracovní lístky z úkoly, ne které si odpovědě museli vyhledávat sami. V botanický zahradě jsme uviděly 230 let starý bonsai, hledali 8 ošklivých smrků, a vyzkoušely teplotu a vlhko ve amazoských tropech a mexický poušti.

Odpoledne jsme jeli do IQ Landie v Liberci, moderní science centrum s planetáriem a stovkami originálních interaktivních exponátů. Byl to jediný museum ve kterém na všechno mohli šahnout, a právě to měly dělat. Tak ne diví že jsme se tam bavili dvě a půl hodiny a zdálo se to jako minutka.

Čtvrtý den jsme odjeli na Jízerské hory kde jsme se prošli k Mumlavskému vodopádu uvnitř NP Krkonoše. Bylo moc horko a když „náhodou“ uletěla jedna čepice, děti si osvěžily a ne jenom nohy v chladné vodě. Když jsme se osvěžili na Mumlavě jeli jsme na  Ještěd´ ale,  lánovká ne jezdila! Tak jsme na Ještěd ne jeli než ly lezli. Michal nas vedl lechči stezkou pro ty kteřý měli zraněné nohy, a Honza vedl těžkou stezkou po kámeni.   Byl to boj o přežíti ale jsme se dostli na špičku, odkud byl krásný pohled na Polsko, Německo a Česko.

Ve čtvrtek jsme jeli na rafting. Většina dětí poprve sedla do raftu. Tento krát jsme se připravili na mokré oblečení. Něktří museli, nekeří htěli, ale nektří náhodou vypadli do vody, a na cíli i když jsme to suchy přežili tak jsem se v oblečení hodili do vody. Už víte že se dětem tento zážitek moc líbil.

Odpoledne jsme návštěvili Muzeum skla v Jablonci nad Nisou kde naše žáci byly zapojený do dvou dílen. Že je sklo krásné ale velmi křechké i když je tlusté jsme se taky dověděli.

Poslední den jsme z učitelkou Bohdanou Šolcovou navštivili zámek v Lemberku a dominikánský klášter v Jablonném, kde děti mohli vydět prace které sami nakreslily na tému svaté Zdislavy. Ema Hojková a Hana Tučková tu dostaly krásné odměny pro své práce, a Lucije Vataová zahrála na varhany. Odpoledne jsme trochu prozkoumali Smržovku a její dominanty a zajímavostí.

Kromě tohoto hustého rozvrchu, každy večer jsme na hatě kde jsme byli umístěný hráli táborove a hudební hry ve skupinách ktere sme nazvali podle českých hudebníku a kapel: Zdeněk Piškula, The Tap Tap, Chinaskí, Mirai a Mandrage. Učili jsme se písníčky těchto hudebníku a zvuky jejích písníček nas doprovodilí až domu. Daruvar nás dočkal v sobotu 29.06. kolem 9 hodin ráno, zmoření ale s obrovskím usměvem na obličejí. Popřáli jsme si dobrou noc, a sejdeme se 3.7. v 8:00 pro výsvědčení.